вещ1 [veʂt] adj | |
1. | odborný (posudek ap.) |
2. | erudovaný |
3. | zběhlý v čem (dovednosti ap.) |
phr | |
ве́що лице́ odhadce |
вещ | ли́чни ве́щи (osobní) věci |
вещ | изли́шна/нену́жна вещ zbytečnost (věc ap.) |
наме́рен | бюро́ за наме́рени ве́щи ztráty a nálezy (kancelář ap.) |
съхраня́ване | мя́сто за съхраня́ване ли́чни ве́щи úložný prostor |
nález | ztráty a nálezy (kancelář ap.) бюро́ за наме́рени ве́щи |
úložný | úložný prostor мя́сто за съхраня́ване ли́чни ве́щи |
věc | (osobní) věci ли́чни ве́щи |