завладея
| завладе́я [zɚvlɐdejɚ] perf | |
| 1. | dobýt (město, horu ap.), ovládnout co (získat vládu), podmanit si (násilně, národ ap.), podrobit si koho/co, uchvátit (získat pro sebe ap.), uzurpovat co, zmocnit se čeho (ovládnout ap.) |
| 2. | okouzlit koho |
| phr | |
| завладе́я отно́во perf znovu dobýt | |
| dobýt | znovu dobýt завладе́я отно́во |
