| заобиколя́ [zɚobikolæ] perf | |
| 1. | obejít (jít kolem), objet co (jet kolem) |
| 2. | obejít (překážku ap.), objet co (vyhnout se) |
| 3. | (přen.) obejít co |
| 4. | obstoupit koho/co |
| phr | |
| бъ́да заобико́лен от нещо být obklopen čím (obehnán, plotem ap.)заобиколя́ правила́та/зако́на нещо obejít pravidla/zákon (vyhnout se) | |
| obejít | obejít pravidla/zákon (vyhnout se) заобиколя́ правила́та/зако́на нещо |
заобиколя
