| изго́ня [izgonjɚ] perf | |
| 1. | odehnat koho/co, vykopnout (vyhodit), vypudit koho odkud (z pozice ap.) |
| 2. | vyhnat koho odkud (přinutit odejít ap.), vyhostit koho, vypovědět koho (ze země), vykázat koho odkud (ze sálu ap.) |
| 3. | vypudit co odkud (z těla ap.) |
| 4. | prohnat koho/co |
изгоня
