| изгу́бя [izgubjɚ] perf | |
| pozbýt co/čeho, přijít o co, ztratit co (svým přestupkem) | |
| да́вност | изгу́бя да́вност být promlčen (čin, nárok ap.) |
| нава́ксам | нава́ксам изгу́беното вре́ме dohnat ztracený čas |
| изгу́бя се | Дете́то ни се изгу́би Ztratilo se nám dítě. |
| dohnat | dohnat ztracený čas нава́ксам изгу́беното вре́ме |
| promlčet | být promlčen (čin, nárok ap.) просро́чен съм, изгу́бя да́вност |
| ztratit se | Ztratilo se nám dítě. Дете́то ни се изгу́би |
изгубя
