| издържа́ [izdərʐa] perf | |
| 1. | přečkat (potíže ap.), přestát co (obtíže, krizi ap.) |
| 2. | vydržet, snést (bolest ap.) |
| 3. | strpět, vydržet (nevzdat se, pokračovat ap.), vytrvat (nepolevit ap.) |
| 4. | odolat čemu, snést (odolat větru ap.), vydržet co (přestát ap.) |
| 5. | obstát v čem (prokázat své kvality) |
| phr | |
| издържа́ и́зпит obstát u zkoušky, udělat zkoušku, složit zkoušku, absolvovat zkouškuне издържа́ perf (и́зпит) neobstát (v testu ap.), neudělat (zkoušku) | |
| издъ́ржан | издъ́ржано лице́ závislá/vyživovaná osoba |
| лице́ | издъ́ржано лице́ závislá/vyživovaná osoba |
| absolvovat | absolvovat zkoušku взе́ма и́зпит, изка́рам изпит, издържа́ и́зпит |
| obstát | obstát u zkoušky издържа́ и́зпит, ми́на на и́зпит |
| osoba | závislá/vyživovaná osoba издъ́ржано лице́ |
| složit | složit zkoušku взе́ма и́зпит, изка́рам изпит, издържа́ и́зпит |
| udělat | udělat zkoušku взе́ма и́зпит, изка́рам изпит, издържа́ и́зпит |
издържа
