изключи́телен [iskljʉtʃitelen] adj | |
1. | bezkonkurenční (kvalita ap.), nadprůměrný |
2. | eminentní (zájem ap.) |
3. | exkluzivní, jedinečný, unikátní, (zcela) ojedinělý, nebývalý, neobyčejný (mimořádný ap.), výjimečný, vzácný (drahocenný) |
4. | neuvěřitelný |
5. | excelentní, výtečný, skvělý, vynikající, znamenitý |
6. | výhradní (práva ap.), výlučný |
бе́ден | изключи́телно бе́ден extrémně chudý |
пра́во | изключи́телно пра́во výsada (přednostní právo) |
предложе́ние | изключи́телно предложе́ние mimořádný tarif (zvýhodněný ap.) |
ojedinělý | (zcela) ojedinělý (výjimečný) еди́нствен, уника́лен, неповтори́м, изключи́телен |
tarif | mimořádný tarif (zvýhodněný ap.) специа́лна офе́рта, промоциона́лна тари́фа, изключи́телно предложе́ние |