изчистя
| изчи́стя [iztʃistjɚ] perf | |
| 1. | očistit (zbavit špíny), smazat (tabuli ap.), vyčistit co (od špíny), vydrhnout |
| 2. | uklidit (pokoj ap.) |
| 3. | vyčistit co (odstranit překážky ap.) |
| 4. | vyklidit (místnost ap.) |
| phr | |
| изчи́стя perf (с че́тка) нещо okartáčovat, vyčistit kartáčem co | |
| прахосмука́чка | изчи́стя с прахосмука́чка vyluxovat (pokoj ap.) |
