| ми́рен [miren] adj | |
| 1. | mírový (dohoda ap.), smírný (řešení) |
| 2. | krotký, mírumilovný, poklidný (život ap.), pokojný (demonstrace ap.) |
| до́говор | ми́рен до́говор mírová smlouva |
| о́гън | варя́ на ми́рен о́гън (mírně) povařit (těsně pod bodem varu) |
| smlouva | mírová smlouva ми́рен до́говор |
мирен
