| vyletět v | |
| 1. | (ven z) odkud излетя́ нещо отнякъде |
| 2. | (vzlétnout) излетя́ |
| 3. | (prudce vyrazit) излетя́ |
| phr | |
| vyletět do vzduchu (výbuchem) вди́гна във въ́здухаvyletět nahoru (hodnoty ap.) излетя́ наго́реvyletět od zkoušky (neprospět) не взе́ма и́зпит, скъ́сан съм на и́зпитvyletět z práce (být vyhozen) изхвърча́ от ра́бота | |
| pojistka | Vyletěly pojistky. Гръ́мнаха бушо́ните |
| вди́гна | вди́гна във въ́здуха vyletět do vzduchu (výbuchem) |
| взе́ма | не взе́ма и́зпит neudělat zkoušku, vyletět od zkoušky (neprospět) |
| излетя́ | излетя́ наго́ре vyletět nahoru (hodnoty ap.) |
| и́зпит | скъ́сан съм на и́зпит neudělat zkoušku, vyletět od zkoušky (neprospět) |
| изхвъ́рля | изхвърча́ от ра́бота vyletět z práce (být vyhozen), dostat padáka (z práce), dostat vyhazov |
| бушо́н | Гръ́мнаха бушо́ните Vyletěly pojistky. |
vyletět
