vyletět v | |
1. | (ven z) odkud излетя́ нещо отнякъде |
2. | (vzlétnout) излетя́ |
3. | (prudce vyrazit) излетя́ |
phr | |
vyletět do vzduchu (výbuchem) вди́гна във въ́здухаvyletět nahoru (hodnoty ap.) излетя́ наго́реvyletět od zkoušky (neprospět) не взе́ма и́зпит, скъ́сан съм на и́зпитvyletět z práce (být vyhozen) изхвърча́ от ра́бота |
pojistka | Vyletěly pojistky. Гръ́мнаха бушо́ните |
вди́гна | вди́гна във въ́здуха vyletět do vzduchu (výbuchem) |
взе́ма | не взе́ма и́зпит neudělat zkoušku, vyletět od zkoušky (neprospět) |
излетя́ | излетя́ наго́ре vyletět nahoru (hodnoty ap.) |
и́зпит | скъ́сан съм на и́зпит neudělat zkoušku, vyletět od zkoušky (neprospět) |
изхвъ́рля | изхвърча́ от ра́бота vyletět z práce (být vyhozen), dostat padáka (z práce), dostat vyhazov |
бушо́н | Гръ́мнаха бушо́ните Vyletěly pojistky. |