čuven [ʧuven] adj | |
pověstný, proslulý čím, vyhlášený (podnik ap.) |
čuti | čuti što vlastitim ušima slyšet co na vlastní uši |
čuti | pogrešno perf čuti přeslechnout se, špatně slyšet co (sdělení ap.) |
uho | čuti što vlastitim ušima slyšet co na vlastní uši |
doslech | znát/vědět co z doslechu čuti što |
slyšet | špatně slyšet co (sdělení ap.) pogrešno čuti |
ucho | slyšet co na vlastní uši čuti što vlastitim ušima |