| vyjít v | |
| 1. | (zevnitř) odkud izići odakle, izaći, ići vani |
| 2. | (vyrazit na cestu) krenuti |
| 3. | (slunce) izići, izaći |
| 4. | (jít nahoru) popeti se |
| 5. | (dle představ) uspjeti, (dobře dopadnout ap.) dobro ispasti |
| 6. | (být zadobře) s kým složiti se s kime |
| phr | |
| vyjít naprázdno (záměr ap.) ne uspjeti | |
| najevo | vyjít najevo (fakt ap.) izaći na vidjelo |
| nastejno | vyjít/být nastejno doći na isto |
| vstříc | vyjít vstříc komu (vyhovět) izići komu u susret |
| ići | ići vani vyjít (zevnitř) odkud, jít ven |
| ispasti | dobro ispasti perf vyjít (dobře dopadnout ap.) |
| isti | doći na isto vyjít/být nastejno |
| izići | izaći na vidjelo vyjít najevo (fakt ap.) |
| susret | izići komu u susret vyjít vstříc komu (vyhovět) |
| uspjeti | ne uspjeti perf nepodařit se, nevyjít (záměr ap.) |
| vidjelo | izaći na vidjelo vyjít najevo (fakt ap.) |
vyjít