| 耳 [ěr] | |
| n | |
| ucho (orgán sluchu) | |
| adj | |
| 耳的 ušní | |
| 耳光 | 打 谁 耳光 fackovat koho |
| 耳光 | 打耳光 dát pohlavek komu |
| 竖起 | 竖起耳朵听 nastražit uši |
| 听 | 亲耳听到 slyšet co na vlastní uši |
| 土耳其 | 土耳其语 turečtina |
| nastražit | nastražit uši 竖起耳朵听 |
| pohlavek | dát pohlavek komu 打耳光 |
| sluchátko | sluchátka (k přehrávači ap.) 耳机 |
| ucho | slyšet co na vlastní uši 亲耳听到 |
耳
