způsobilost f | |
1. | (zdravotní ap.) k čemu 能力 [nénglì] |
2. | (odborná) způsobilost k čemu 专业技能 [zhuānyè jìnéng] |
3. | (právní) způsobilost (práv.) (k úkonům) 行为能力 [xíngwéi nénglì] |
oznamovací | oznamovací způsob 陈述语气 |
rozkazovací | rozkazovací způsob (ling.) 祈使语气 |
způsob | rozkazovací způsob (ling.) 祈使语气 |
技能 | 专业技能 (odborná) způsobilost k čemu |
能力 | 行为能力 (práv.) (právní) způsobilost (k úkonům), svéprávnost (způsobilost k úkonům) |
行为 | 行为能力 (práv.) (právní) způsobilost (k úkonům), svéprávnost (způsobilost k úkonům) |
语气 | 祈使语气 imperativ, rozkazovací způsob |
语气 | 陈述语气 (ling.) oznamovací způsob |
专业 | 专业技能 (odborná) způsobilost k čemu |