| færdig [ˈfæɐdi] adj | |
| 1. | hotový (práce ap.), dokončený (úkol ap.) |
| 2. | hotový (jídlo ap.) |
| phr | |
| blive færdig med ngt odbýt si co (absolvovat ap.)gøre ngn færdig vypravit koho (na cestu ap.)gøre ngt færdig dodělat, dokončit (práci ap.), skončit co (dodělat ap.)(lige) være færdig med ngt (právě) skončit, právě udělat cotale færdig domluvit (dokončit řeč)Lad mig tale færdigt. Nechte mě domluvit. | |
| bygge | bygge færdig dostavět co |
| fortælle | fortælle færdig dopovědět |
| gøre | gøre færdig dotáhnout (do konce) co (dořešit ap.) |
| gøre | gøre ngt færdig dokončit (práci ap.), skončit co (dodělat ap.) |
| læse | læse færdig ngt dočíst co |
| skrive | skrive færdig dopsat (dokončit) |
| spille | spille færdig dohrát (skladbu ap.) |
| spise | spise færdig dojíst (skončit jedení) |
| tale | tale færdig domluvit (dokončit řeč) |
| uddannelse | blive færdig med uddannelsen dostudovat |
færdig
