| způsobilost f | |
| 1. | (zdravotní ap.) k čemu egnethed u |
| 2. | (odborná) způsobilost k čemu kvalifikation u |
| 3. | (právní) způsobilost (práv.) (k úkonům) habilitet u |
| oznamovací | oznamovací způsob indikativ u |
| rozkazovací | rozkazovací způsob (ling.) bydemåde u, imperativ u/t |
| spojovací | spojovací způsob (ling.) konjunktiv u |
| způsob | na způsob čeho på den måde at |
| způsob | podmiňovací způsob (ling.) konditionalis u |
| způsob | rozkazovací způsob (ling.) bydemåde u, imperativ u/t |
| måde | på den måde at na způsob čeho |
způsobilost
