| kruipen* [krˈœypə(n)] v (kroop, h./is gekropen) | |
| 1. | lézt (po čtyřech ap.) |
| 2. | plazit se (had ap.) |
| 3. | plazit se (voják ap.), plížit se (vleže) |
| 4. | plazit se před kým (poníženě) |
| 5. | podlézat komu, šplhat u koho (u nadřízeného ap.) |
| 6. | vylézt (ven, po čtyřech ap.) |
| choulit se | choulit se k sobě (zimou ap.) bij elkaar kruipen |
kruipen*
