| mir [mir] m | |
| 1. | mír |
| 2. | klid, pokoj (nerušenost) |
| 3. | pohoda (poklidná atmosféra ap.) |
| phr | |
| ne dati miru komu nedopřát klid(u) komu, nenechat vydechnout koho | |
| pustiti | Pustite me pri miru! Nechte mě na pokoji!, Dejte mi pokoj! |
| klid | nedopřát klid(u) komu ne dati miru komu |
| vydechnout | nenechat vydechnout koho ne dati miru komu |
| nechat | Nechte mě na pokoji! Pustite me pri miru! |
| pokoj | Dejte mi pokoj! Pustite me pri miru! |
mir
