| počiti [poʧiti] perf | |
| 1. | bouchnout, prásknout (vydat zvuk), křupnout (v koleni ap.), lupnout, prasknout (balon ap.), vybuchnout (bomba ap.) |
| 2. | prasknout, puknout (vnitřním tlakem) |
| phr | |
| Guma mi je počila. Píchl jsem (pneumatiku). | |
| píchnout | Píchl jsem (pneumatiku). Guma mi je počila. |
počiti
